Časté dotazy - Další sortiment

Často je větrání považováno za plýtvání teplem, pro zdraví a pohodu  má však nezastupitelnou úlohu. Přísun dostatečného množství čerstvého vzduchu  je základním hygienickým požadavkem, kterým se nahradí: - opotřebovaný vnitřní vzduch se zvýšeným podílem kysličníku uhličitého (uvolňovaný při spalování, člověk sám vyprodukuje cca 18 l/hod.) - vodní páry - kysličník uhelnatý (nedokonalé spalování plynu) - řada škodlivin, vznikajících postupným uvolňováním ze stavebních konstrukcí a vybavení interiéru. Neudržované, nevětrané prostředí, ve kterém trávíme až 90% času, obsahuje až 100 násobné koncentrace škodlivin, z části karcinogenních. Obecně je v obývané místnosti předepsána obměna vzduchu jednou za dvě hodiny; při vaření a kouření pak častěji. Více informací najdete v Poradně pro  Další sortiment.

Vodní pára v ovzduší přítomna nejen nad bodem mrazu. Jak s teplotou roste ve vzduchu obsah vodní páry? Kolik vody pojme 1m3 vzduchu v závislosti na teplotě? Co to je relativní vlhkost? Při uvedených teplotách pojme 1m3 vzduchu max. množství vody v gramech – absolutní vlhkost: -20st.C/ 0,9g ; -10st.C/ 2,14g; 0 st.C / 4,84g; 10st.C / 9,4g ; 20 st.C/ 17,3g; 25st.C / 23,1g. Při uvedených teplotách je tedy vzduch již nasycen, nad bodem mrazu nasycení (při překročení množství páry nebo poklesu teploty) dojde ke srážení viditelných kapiček vody formou mlhy. Relativní vlhkost nám pak udává v %, jaké množství vodní páry ve vzduchu skutečně je. Např. při tepl. venkovního vzduchu –10°C a rel. vlhkosti 80% obsahuje m3 tohoto vzduchu 1,71g vodní páry (2,14*0,8). Přivedeme-li ovšem v rámci větrání tento vzduch do vnitřního prostoru a ohřejeme na 20 st.C , zůstane absolutní množství vodní páry stejné, avšak relativní vlhkost může teoreticky poklesnout na pouhých 10%!! Přísun studeného vzduchu v zimě při větrání  tedy vede k suššímu vzduchu ve vnitřním prostoru.

Víte například že: ·         Při sprchování dostaneme do vzduchu 600-1000g vody ·         Květina nám odpaří až 8g vody za hodinu ·         Při lehké činnosti sami vyprodukujeme na osobu cca 46g vody/hod – tj. za den a noc ·         Stejné množství vodní páry vznikne spálením plynu Tato čísla zásadně ovlivňují výši relativní vlhkosti v bytě, především však v koupelně, kuchyni a ložnici. Ve vztahu k velikosti místností a počtu přítomných osob názorně dokladují potřebu důkladně a dostatečně větrat.

Tvrdíme-li, že větráme a přesto máme vlhko, černé kouty a rohy, sráží se nám vodní pára na leštěném nábytku, kování a nebo se nám rosí v místnosti okna, pak se větrat teprve musíme naučit. Pomocníkem může být digitální teploměr kombinovaný s vlhkoměrem, který nám nejlépe v krátké době prokáže, že díky řízenému větrání u nás nemá vysoká relativní vlhkost místo večer ani ráno. Při nedostatečném větrání a tím vysoké vlhkosti jsou nebezpečná i různá regulační či jiná, dobře míněná úsporná opatření, kdy s poklesem vnitřní teploty relativní vlhkost narůstá a následně dochází ke srážení přebytečné vlhkosti na místech s teplotou nižší než rosný bod – tj. především okenní tabule, leštěný nábytek, kouty a místa bez pohybu vzduchu zastavěná nábytkem. Typickým příkladem jsou ložnice, kdy např. před spaním při rel. vlhkosti 50% a již necítíme potřebu větrat. Spánek manželů a snížení teploty na může k ránu znamenat pokles relativní vlhkosti na 70% s následnou kondenzací na místech chladnějších !!! U koutů je teplota z důvodu snížené cirkulace vzduchu obecně o cca nižší oproti stěnám, proto jsou jedním z prvotních signálů nezdravé vlhkosti. Ovšem ani dodržení zásad větrání nemusí přinést uspokojivé výsledky v případě hrubých stavebních nedostatků – např. tepelné mosty (překlady), nízký tepelný odpor obvodové konstrukce a.j.  Více informací najdete v Poradně pro Další sortiment.